Měřit CO2 v místnostech?

Proč měřit koncentraci oxidu uhličitého (CO₂)

Koncetrace CO₂ ve vzduchu je vhodným indikátorem vydýchanosti vzduchu ve vnitřních prostorách a velmi dobře koresponduje s počtem lidí pobývajících v těchto uzavřených prostorách.

Nabízí se tedy možnost ventilace na základě spojitého měření koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu.

Složení vzduchu zemské atmosféry vyjádřené v procentech je zhruba následující: 78 % dusíku, 21 % kyslíku, 0.4 % vodních par, 0.04 % kysličníku uhličitého, zbytek tvoří vzácné plyny a další složky. Oxid uhličitý je tedy přirozenou plynnou součástí zemské atmosféry. Koncentrace CO₂ v přírodě je okolo 0.04 % neboli 400 ppm (což se obvyklejší vyjádření jako počet molekul CO₂ v miliónu molekul; ppm – zkratka z angličtiny parts-per- million). Vyší koncentrace CO₂ ve venkovním prostředí se vyskytují v okolí dopravních tepen s vysokým provozem, v okolí průmyslových zón, spaloven apod..

Procesem dýchání dochází ke změně vdechnutého kyslíku na oxid uhličitý, vydechnutý vzduch dospělého člověka obsahuje průměrně okolo 35 000 až 50 000 ppm CO₂ (cca 100x vyšší koncentrace než ve venkovním vzduchu). Bez odpovídající ventilace pak logicky dochází v uzavřených prostorách k nárůstu koncentrace CO₂. Hodnota koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu je tedy možné považovat za důležitý ukazatel kvality vzduchu v uzavřených prostorách.

Kolik CO₂ je už příliš?

Přestože je oxid uhličitý neviditelný a bez zápachu, je jeho zvýšená úroveň zřejmá, protože dochází k únavě a k poklesu schopnosti koncentrace. Zejména v prostorách s větším množstvím lidí, jako jsou na příklad školy, kanceláře, divadla, zdravotnická zařízení, je negativní dopad zvýšené koncentrace CO₂ ve vzduchu velmi patrný.

care facilities, the negative impact of increased CO₂ concentration in the air is evident.

Koncentrace CO₂ do 5000 ppm nepředstavují vážné nebezpečí pro lidské zdraví. Ovšem podle výzkumů dochází při zvýšené koncentraci CO₂ k ospalosti, letargii, únavě a poklesu schopnosti koncentrace a k nepříjemnému pocitu z vydýchaného vzduchu. Některé výzkumy zkoumají spojitost mezi zvýšenou koncentrací CO₂ ve vzduchu a poklesem produktivity a výkonnosti.
Doporučená koncentrace CO₂ ve vzduchu by měla být udržována na nebo spíše pod hodnotou 1000 ppm.

Příklady koncentrace CO₂:

•  360–400 ppm – čerstvý vzduch v přírodě
•  800–1000 ppm – doporučená úroveň CO₂ ve vnitřních prostorách
•  > 1000 ppm – nastávají příznaky únavy a snižování koncentrace
•  5000 ppm – maximální bezpečná koncentrace bez zdravotních rizik
•  35 000–50 000 ppm – vydechovaný vzduch dospělého člověka

Jak tedy ventilovat?

Současné technologie dovolují snadno a relativně levně trvale měřit koncentraci CO₂ ve vzduchu a na základě získaných hodnot pak řídit ventilační systémy tak, aby byla zajištěna dobrá kvalita vzduchu a současně byla minimalizována energetická náročnost. Ventilační systémy tedy mohou využívat naměřené hodnoty koncentrace CO₂ pro spojité řízení svého výkonu a tak udržovat vnitřní koncentraci CO₂ na nebo pod požadovanou maximální hodnotou. Takovéto systémy jsou obzvlášť užitečné pro prostory s proměnným počtem lidí. Výkon ventilace se pak průběžně mění v závislosti na počtu lidí, kteří se nacházejí ve větraném prostoru. Na základě měření koncentrace CO₂ ve vzduchu pak mohou moderní ventilační systémy zajišťovat optimální kvalitu vzduchu v odvětrávaných prostorách nezávisle na počtu přítomných lidí.

Z článku http://www.careforair.eu/proc-cidlo-co2